Září 2013

Moje podzimní kolekce laků na nehty

29. září 2013 v 17:00 | Gooverka |  MÓDA, STYL
Podobný článek jsem chtěla udělat už v létě, bohužel jsem na to ale zapomněla, a teď už by to nemělo smysl. Jsem vášnivá sběratelka laků na nehty, vyznám se ve všech značkách z drogerií a od každé z nich mám doma alespoň jeden kousek. Jsem takový typ člověka, co svoje nehty mění v závislosti na ročním období, aneb růžovou neonovou barvu na mých nehtech na podzim prostě neuvidíte! Neřídím se trendy a tak je má kolekce vlastně skoro stejná, jako minulý rok. Mám několik stálých barev, ke kterým jsem letos dokoupila trochu jiné odstíny, ale vlastně je to každý podzim skoro to samé.

V tomto ročním období dost často vytahuji takové "nude" barvy, světle růžové, prostě přirozené. Vede u mě hlavně ale burgundy červená (i když červenou mám fakt ráda každé roční období), světle i tmavě fialová, někdy i zlatá, ale co hlavně? HNĚDÁ! Určitě budu ještě přikupovat další barvy, toho se nebojím. Plánuji si sehnat ještě takovou tu hořčičnou žlutou barvu a prostě co se mi zrovna bude líbit. Na ples jdu dokonce i do černé se stříbrnými třpytkami. Předem se omlouvám za kvalitu fotek, nemám na to ani čas, ani náladu, ani foťák.

TAG: My first time

18. září 2013 v 20:03 | Gooverka
Tenhle TAG jsem nedávno viděla u několika amerických youtuberek a strašně se mi líbil. Všechny otázky jsem si samovolně přeložila, tak snad nejsem až takové střevo, abych něco úplně nepochopila. Doufám, že se vám bude líbit, a určitě ho udělejte i u sebe na blogu, protože takové typy článků mě osobně strašně baví!

1) Stále se bavíš se svou první láskou?
Jak tuhle otázku vzít... moje asi úplně první láska proběhla na základní škole, rozcházeli jsme se a vraceli k sobě snad každý měsíc. "Vážnější" vztah a první pusa proběhla ale s jiným, taktéž byl z mojí třídy. Oba sem už několik let neviděla a asi úplně nevím, co by se stalo, kdybych je potkala. Možná by proběhl pozdrav, ale to by asi bylo všechno. Moje první opravdová láska přišla v deváté třídě, byl z toho vztah dlouhý rok a 18 dní (vím to přesně!) a i když bylo jedno období, kdy jsem z jeho chování byla strašně zklamaná, je za námi. Mám ho strašně moc ráda, i když jsem ho neviděla víc než rok, pořád si píšeme a nikdy na sebe nezapomeneme. Je to člověk, který mě dokonale zná, ví o všech mých povahových rysech a už to několikrát za ty uplynulé roky vypadalo, že se k sobě stejně nakonec vrátíme.

Přečtené knihy - Červen, Červenec, Srpen 2013

11. září 2013 v 15:24 | Gooverka |  PŘEČTENO
Zprvu jsem nevěděla, jestli se mi o přečtených knihách za letošní prázdniny vůbec chce psát. Nakonec jsem se ale osmělila a pokusila se většinu z nich shrnout. Prázdniny jsou pro mě vždy vzhledem ke čtení odpočinkové, protože se soustředím se hlavně na knihy, které jsem si chtěla už dlouho přečíst, nejen na ty povinné. Konečné číslo za tři měsíce je patnáct, ale je v tom hodně poezie nebo kratších povídek, takže v konečném součtu jich není tolik. Všechny obrázky mám tradičně z mé milované databáze.

1) Stanice Tajga - Petra Hůlová
Moje oblíbená česká autorka. Zbožňuju její knihu Paměť mojí babičce a hrozně se mi její příběhy líbí, protože se odehrávají v zajímavých oblastech. Ruská tajga bezesporu netradiční oblastí je a její hrdinové taktéž. Hůlová podle mě nikdy nenapíše takovou knihu, že bych nad ní užasla a ležela mi v hlavě několik dní, to ne. Ale všechno co napíše je originální, její hrdinové jsou prostě jiní a nic podobného v české literatuře podle mě není. Stanice Tajga je vyprávěna z pohledu několika osob, každý má svůj názor, žije v jiné době a já takhle napsané knihy prostě zbožňuju, nikdy mě totiž nenudí. Skoro až detektivní zápletka a pro mě naprosto neočekávaný konec, takový je klíč k tomu, proč se mi kniha líbila. Určitě její knihy zkuste, třeba vás zaujmou!

2) Robinson Crusoe (název je zkráceně) - Daniel Defoe
Jedno ze základních děl světové literatury. Tak nějak jsem před státnicemi chytla strach, že tohle klasické dílo vlastně vůbec neznám. Film jsme sice viděla, ale jde o to, že příběh je vyprávěn zvláštní formou (deníkové zápisy), což mi přijde podstatné. Byla jsem strašně moc překvapená, vážně! Za 4 dny jsem měla knihu o tři sta stranách přečtenou a nesmírně mě bavila. Kromě někdy až moc dlouhých náboženských pasáží jsem nenašla jedinou chybu. Konec byl pro mě naprosto neuvěřitelný, protože jsem si vždy myslela, že končí zachráněním Robinsona. Dalších asi třicet stran po "štastném konci" mě utvrdilo v tom, že jsem udělala nesmírně dobře. Baví mě napínavé příběhy, a tenhle byl jedním z nich. I když jsem některé momenty znala skoro nazpaměť, vůbec mi to nevadilo a těšila se na ty, které si nepamatuji nebo vůbec neznám.

Ivan LENDL: Alfons MUCHA

7. září 2013 v 13:48 | Gooverka |  FILMY, KNÍŽKY
Mnoho z vás moc dobře ví, že jsem před několika dny byla na výstavě s názvem Ivan LENDL: Alfons MUCHA. Dá se říct, že změnila jistou část mého smýšlení o umění a navždy mi do srdce vtiskla Muchův neobyčejný styl. Výstava sice už pomalu končí, ale jestli máte tu možnost, bydlíte v Praze nebo blízko ní, určitě se na ni vydejte. Pokud vás umění a výstavy obecně nezajímají, troufám si napsat, že tahle změní váš život, stejně tak jako ten můj.

Přiznám se, že rozhodující pro mě bylo jméno Lendl, ne Mucha. Věděla jsem o Slovanské epopeji, jistě, ale víc nic. Lendl je pro mě persona, jeden z největších Čechů (dobře, ČechoAmeričanů), vzor pracovitosti a tenisová modla. Těšila jsem se hlavně na jeho příběh, který byl zpracován do filmu. Ten byl součástí výstavy. Jak vlastně k Muchovi přišel? Jaktože má největší úplnou sbírku jeho plakátů na světě? Proč se jí najednou rozhodl ukázat světu? Už chápu, proč je zrovna tahle výstava tou nejnavštěvovanější za celou dobu samostatné ČR.

A věřte mi, můžete na ni jít, aniž by jste o Muchovi a jeho díle cokoliv vědeli. Je to tak úžasně zpracováno, že se dozvíte to nejdůležitější, ale zároveň vás to nezahltí, to se mi líbilo asi nejvíce.