Červen 2013

10 NEJ - Červen 2013

29. června 2013 v 11:29 | Gooverka |  10 NEJ
Jsem tu zase s novým článkem o mých deseti oblíbencích za měsíc Červen. V květnu jsem tento článek zavrhla, protože o zkouškovém prostě žádných 10 Nej neexistuje. Snad se nezlobíte a snad vás alespoň tento článek bude bavit.

1) Nejoblíbenější písnička měsíce
U někoho na facebooku jsem tuhle písničku objevila a protože jsem při učení neměla moc dobrou náladu, tenhle song to všechno odrážel. Jako kdyby Gotye věděl, jak mi je a ještě mě v tom podpořil. Až pak jsem se dozvěděla, že je to jedna z písniček ze soundtracku Gatsbyho. Takže je jasný, že jsem poslouchala hlavně to.


2) Nejoblíbenější seriál měsíce

Po skončení zkoušek jsem se prakticky neměla na co koukat, a tak jsem se rozhodla, že si podle hodnocení a recenzí začnu dívat na něco nového. Podle popisu a herců se mi zalíbil seriál Awkward - takový ten typický středoškolský příběh. Nejdříve všemi zavrhovaná holka se zakouká do největšího fešáka ve škole, on do ní sice taky, ale zdráhá se to přiznat na veřejnosti. Většinu času spolu spíše spí, než že by si povídali. Pak vzniká milostný trojúhelník, bez toho by to přece nebylo ono, a když se vyřeší, vztah těch dvou není stejný a ona se zase zamilovává do někoho jiného. Baví mě to, protože je to fakt vtipný a navíc všichni kluci jsou tam strašně moc hezcí. A to se přece počítá!


The Great Gatsby, porovnání filmu a knihy

23. června 2013 v 11:25 | Gooverka |  FILMY, KNÍŽKY
Po hodně dloooooouhé době přidávám článek o filmu i knize, a to netradičně dohromady. O knize už jsem něco málo napsala v článku s přečtenými knihami. Můj názor na ni byl takový nijaký, spíše ale průměrný než vyloženě špatný. Byla to tenká kniha, takže pokud váháte jestli si ji přečíst, zabere vám jen jedno odpoledne. Nejsem a nebyla jsem z ní vyloženě odvázaná, ale začátek a konec si vybavuji přesně, a to celkové vyznění knihy se mi vlastně dost líbí. Včera jsem byla v kině a moc jsem se na film těšila. Vůbec jsem neodcházela zklamaná, sice tomu ještě něco chybělo, můj muž tam skoro usínal (muži no!), ale moje pocity jsou hodně pozitivní.
Režisér a scénárista Gatsbyho v jedné osobě (Baz Luhrmann) je totiž i autorem jednoho z mého top filmů - Moulin Rouge. Miluju ten film pro prostředí, písničky, atmosféru, příběh i herce. V pojetí Gatsbyho a jeho večírků jsem tam zahlédla to známé zběsilé tempo, nádherné kostýmy a měla chuť se k tančícím i připojit. Moderní písničky pojaté jazzově byly podle mě třešničkou na dortu, ač je pravda, že v některých pasážích se tam prostě rapující Jay-Z nehodil. Ale i tak, soundtrack miluju, miluju, miluju.


vykecávací článek

19. června 2013 v 18:50 | Gooverka
Jak jsem slíbila, snažím se psát častěji, ale marně vymýšlím, o čem mám vlastně psát.....
Minulý týden jsem se doopravdy flákala. Uklidila jsem si pokoj, to se musí nechat, ale pak už si jen užívala hezkého počasí, četla si a koukala na všechno možné. Vrátila se mi potřebná energie, radost ze života a všechno je od té doby vlastně strašně fajn.
Tenhle týden ale už tak pohodový nebyl. Musela jsem znovu do školy, nechat si zapsat do indexu poslední splněný předmět (zmíněná esej) a taky se konečně vystěhovat z koleje. Zítra jedu do práce, v pátek mám pohovor v místních novinách kvůli praxi a ještě k tomu budu slavit narozeniny té mojí nejmilejší. Víkend zase strávím se svým mužem a takhle prostě pořád dokola.
Stěhovat se odněkud zpět domů je snad to nejhorší stěhování, které jsem zažila a za dva roky už dvakrát. Na kolej nebo do bytu si přivezete základní věci, ale během roku si dovážíte pořád nové a když se stěhujete, máte vždy třikrát víc věcí než na začátku. Stěhování se z bytu v prváku bylo děsivé, vezli jsme s mužem přeplněné auto plné nábytku, oblečení i peřin. Letošní stěhování z koleje už bylo o mnoho lepší, a až doma jsem objevila, kolik skvělých věcí jsem na koleji měla. Prožívám teď trochu melancholii, protože se mi vlastně bude po koleji strašně stýskat. Už teď se mi stýská po spolubydlící, se kterou jsem se celý rok viděla skoro každý den a se kterou jsem strávila několik vtipných a ukecaných nocí. Měla jsem tu svou postel, stůl i skříň dost ráda a budu na ten pobyt vzpomínat jen dobře. Nic tak hrozného mě nikdy nepotkalo a já si ten rok na koleji dost užila. Je to velká zkušenost do života, ať už život na bytě nebo na koleji, ale obojí je dost jiné. Bude mi ten náš pokoj v pátém patře chybět.
Jak jste mohli pochopit z minulých článků, příští rok bude dojížděcí. Budu mít jen několik málo předmětů a budu se je snažit narvat do jednoho dne, což je velký luxus, který si ale můžu dovolit, protože jsem v druháku hodně makala.
Vše tedy vypadá dobře. Určitě vám napíšu, až se rozjede moje praxe v novinách, protože to asi bude ještě hodně zajímavý. A když napíšu nějaký článek, určitě vám ho sem k přečtení dám....

Přečtené knihy - Duben a Květen 2013

11. června 2013 v 15:56 | Gooverka |  PŘEČTENO
Jsem tu s pravidelným článkem, který se týká mých přečtených knih za dva měsíce. Tentokrát za duben a květen 2013. Tyto dva měsíce byly ve znamení četby, protože jsem v konečném souhrnu přečetla 12 knih (byla v tom ale i poezie a tři díly komiksu Alois Nebel). Tak snad se třeba i trochu inspirujete.

1) Marta v roce vetřelce - Petra Soukupová
Jak všichni dost dobře víte, Soukupová je má nejoblíbenější česká spisovatelka. Její třetí a nejnovější knihu (je už asi rok stará?) jsem dostala k Vánocům a začala ji číst na začátku dubna. Je doplněná nádhernými a trefnými ilustracemi, které mě na té knize bavily snad nejvíce. Na konci jsem byla trochu zklamaná, protože jsem čekala něco podobného jako Zmizet nebo K moři, ale tahle kniha je trochu krok stranou a jinam od té její tradiční tvorby. Deníček mladé dívky, která začíná chodit do prváku na Vysokou - přesně můj věk. Trefila se do mě, jakožto do cílové skupiny. Ale nakonec musím říct, že se mi z její tvorby líbila nejméně. To ale neznamená, že si ji nikdy nepřečtu znovu. Když o ní přemýšlím zpětně, je zase hodně depresivní, jak už to u Soukupové bývá, a to mě na jejich knihách vlastně i baví, jsou prostě o životě.

2) Velký Gatsby - F. S. Fitzgerald
Tohle je v posledních týdnech velké téma a já tu knihu četla, aniž bych věděla, že se chystá velkolepý film (zatím jsem ho neviděla, ale těším se na něj). Byla to jedna z knih do školy, neměla moc stran a tak jsem si ji přečetla. Na databázi jsem jí dala tři hvězdičky, ale to neznamená, že se mi nelíbila. Spíš mi přišlo, že se celou dobu v knize nic nedělo (což je pravda) a když už se něco stalo, nebylo to popsáno žádnou vzrušující cestou. Asi to tak ale mělo být, protože k obsahu knihy se to pomalé nudné tempo docela hodilo. Bylo tam pár zajímavých myšlenek, ale spíše se těším, jak porovnám film s knihou a co se mi bude nakonec líbit víc. Někdo z vás to četl, viděl film, nebo obojí? Jaké jsou vaše dojmy? :)

Prázdniny?!

7. června 2013 v 17:20 | Gooverka
Článek o svém životě píšu po strašně dlouhé době a hlavní místo v něm bude mít zase škola. Ta totiž můj život v minulých třech týdnech celý řídila, a tak není divu, že o ní musím napsat. Jako všechny Vysoké školy, i ta naše zahájila zkouškové, i když teprve před dvěma týdny. Neměla jsem v plánu udělat všechny zkoušky o 20 dní dříve než minulý rok, ale termíny byly dané tak blbě, že to nešlo jinak, než rychlým skokem a rovnýma nohama do toho. Jednu ze tří těžkých zkoušek tohoto semestru jsem dělala v jednom z prvním možných předtermínů, ještě v zápočtovém týdnu, abych pak měla klid na to ostatní. Snad nikdy jsem se takhle intenzivně neučila, 5 dní od rána až do odpoledne, a pak děj se vůle boží. Vytáhla jsem si fajnovou otázku a jinak hrozná vyučující byla až nesnesitelně vtipná a milá, takže za jedna. Další těžkou zkoušku jsem měla týden po téhle, a bála jsem se jí snad ještě víc. Oba ty předměty jsou totiž státnicové a je blbé, když je musíte opakovat další rok. Ani nevím co se dělo (na svůj FB profil jsem to i psala), myslela jsem si, že jsem test napsala bídně, a pořád si tu jedničku nedokážu vysvětlit (hlavně, když jsem ji dostala jako jediná z našeho oboru!!). Jako třetí na řadu přišla má milovaná žurnalistika, opět s nesnesitelnou vyučující, ale ta dvojka je pro mě velkou výhrou.
Nechci se zmiňovat o dalších 9 zkouškách, které probíhaly tak nějak v mezidobí (některé jsem dostala jen za docházku, další za seminárku, referát, prezentaci atd.), ale pokud jsem dobře napsala esej, tak mám ode dneška PRÁZDNINY!!!


Ještě mi to nedochází, nepřichází pocit úlevy, a já si to uvědomím možná až zítra, kdy poprvé za 3 týdny nebudu muset brzo vstávat a učit se. Až si trochu odpočinu, začnu číst tu miliardu knih, která na mě čeká už od Vánoc.
Nechci se chlubit, nebo nějak dráždit ty z vás, kteří ještě pořád mají zkouškové. Chci se s vámi podělit o radost a o motto, které se mi už po několikáté osvědčilo - Když se chce, všechno jde.
Doufám, že se máte dobře, že vás záplavy nějak moc nezasáhly a že si užíváte prvního letošního sluníčka.
Já jsem včera stihla ještě jet do Prahy, do La fabriky, na představení Feder-Nadal. Tohle "divadlo" vám chci moc a moc doporučit. Hodně v něm hrají Vojta Dyk s Kubou Prachařem, a jejich humor je naprosto úžasný. Na tomto tenisovém představení jsem viděla Prachaře s Taclíkem, moc jsem se zasmála, pobavila a hlavně i uvolnila.
Neptejte se mě, co budu dělat o prázdninách, sama to pořádně nevím. Přijde zasloužený odpočinek, čtení, chození ven s přáteli, praxe v novinách, má stálá práce, Sázava fest a snad i nějaká dovolená. Všechno se ještě uvidí, nic zatím radši neplánuju. Mějte se hezky :)))