Březen 2013

Přečtené knihy - Únor a Březen 2013

28. března 2013 v 19:53 | Gooverka |  PŘEČTENO
Vím, vůbec nepíšu žádné články, ale dalo by se říct, že nemám o čem (ne že by všechno bylo skvělý :-D). Dala jsem si malý předsevzetí (dost brzo), že budu každý den minimálně hodinu dělat nějaký články do práce. Po nich už jsem psaním a nápady tak vyčerpaná, že mi nezbývá čas a nálada na vás. Dalším bodem je i hubnutí, mám za sebou pár dní a je mi zatím fajn, i když každodenní kafe si odpustit nedokážu. Polepším se, slibuju.

Snad vás další díl mých přečtených knížek bude bavit a třeba si i něco přečtete. Doufám v to. Hodně z knih jsem četla do předmětu, který se jmenuje Analýza současné české tvorby a každý týden máme mít přečtenou jednu knihu, kterou pak rozebíráme. :)

1) Nové povídky - Zdeněk Svěrák
Měla jsem je rozečtené snad rok a pořád jsem se k nim nedokázala dostat. Nakonec se mi to podařilo, a musím říct, že se mi líbily snad i více, než ty první. Zdeněk Svěrák píše naprosto úžasně, jsou tam všude strašně milý postavy, příběhy, a nemusí to být za každou cenu vtipný. Snad o žádný z povídek nemůžu říct, že se mi nelíbila, ale mám své favority. Zmiňuje se o starých lidech, ale i o dětech nebo studentech. Doporučuju, protože mě ty pravdivý příběhy strašně pohladily na duši a když si na některý vzpomenu, nemůžu se přestat usmívat.

2) Reportáž psaná na oprátce - Julius Fučík
Kniha, kterou jsem si chtěla přečíst už dlouho. Nejen kvůli tomu, že se mi bude hodit na zkoušku z žurnalistiky, ale protože mě upřímně zajímala. Bohužel jsem měla půjčené to nejhorší vydání (vydalo Politické nakladatelství někdy v 60 letech), které socialismem a jeho myšlenkami jen hýřilo. Neví se, jestli to opravdu napsal on, s velkou pravděpodobností jsou tam celé pasáže napsané někým jiným, aby komunismus propagovaly co nejvíce. Zajímavá knížka o víře v lepší dělnické zítřky i útrapách člověka vězněného německým gestapem. Prostě prašť jak uhoď, nevyberete si, ale jako zajímavost dobrá.

3) Šťastný Jim - Kingsley Amis
Pověstný britský humor a prozaik patřící do anglických rozhněvaných mužů. Po zkoušce ze světové literatury jsem si řekla, že si ji chci přečíst, protože mě zaujala, a stalo se. Ze začátku mi hlavní hrdina nebyl sympatický, pořád mu něco vadilo, nedělal to, co měl atd (že by podstata literatury psané rozhněvanými muži? :-D). V půlce knihy se však příběh rozjel, ironie ještě zesílila a já se začala některým situacím smát. Ke konci už jsem věděla, že tahle knížka nebude sice mojí nejoblíbenější, ale ráda si ji přečtu znovu.

Mých 10/15 nej?

9. března 2013 v 17:29 | Gooverka
Na několika svých oblíbených blozích jsem viděla suprový námět na články. Jde o to, že každý měsíc blogerka zveřejní článek se svými NEJ věcmi za ten či onen měsíc. Nevím, jestli by vás zajímalo, jaký seriál jsem v jakém měsíci sledovala nejvíc, jakou písničku jsem poslouchala, co jsem na sobě nosila nejvíc atd atd.
Určitě mi do komentářů dejte vědět, jestli mám něco takového každý měsíc dělat, popřípadě navrhnte nějaké otázky. Několik jsem jich vymyslela, tak mi napište, které ano, které ne a nějaké originální přidejte. Díky moc.

1) Nejoblíbenější písnička měsíce
2) Nejoblíbenější seriál měsíce
3) Nejoblíbenější kousek mého šatníku
4) Nejžhavější téma měsíce na internetu, které mě zaujalo a o kterém jsem si četla
5) Nejlepší knížka, kterou jsem za měsíc přečetla
6) Nejoblíbenější dekorativní, tělová, pleťová nebo vlasová kosmetika
7) Nejlepší jídlo nebo pití, které jsem v měsíci jedla/pila
8) Nejlepší zážitek měsíce

??????

slunce vychází

2. března 2013 v 15:28 | Gooverka
Konečně se na obloze objevilo tak dlouho očekávané slunce a má dobrá nálada se ještě zlepšila. Mám pocit!!, že všechno zvládnu, že se mám fajnově, a že mi nic nechybí. Druhý týden nového semestru skončil a já si myslím, že zatím mám skoro nejlepší rozvrh, jaký jsem kdy měla. Líbí se mi, že ze školy chodím jeden den dokonce už ve dvanáct a mám tak čas na všechny odborné knihy a na trochu odpočinku.
Tenis mě strašně baví, i když se každé úterý vracím s nataženým svalem na noze, nebo se skoro úplně nefungující pravou rukou. Několik let bez tenisu je na mém těle znát a tak po hodině a půl běhání a třískání do míče se prostě nemůžu vzpamatovat. Když už bolest v neděli ustoupí, v úterý jdu na tenis zase a všechno začíná nanovo. První hodina pro mě byla docela šokem, protože jsem zjistila, že tenis se nazpomíná, a že můj forehand je stále tak dobrý, jako před lety (a backhand i servis hraju stejně špatně, jako před lety :-D). Nicméně mě mile překvapilo, že si mě náš učitel vyhlídl, a nechal mě jako jedinou asi 15 minut hrát s tím strojem, který na vás strašně rychle plive míčky. Nemohla jsem pak vzít do ruky ani mobil, jak strašně mě bolela.
Mám ráda ale i ostatní předměty. Nejsou sice tak zábavné a interaktivní jako ty literární, ale i přesto mě zajímají. V úterý mám sice tři zabijácké přednášky za sebou, které jsme minulý týden skoro nevydýchala, ale i to se dá zvládnout. Nakonec mám dvanáct předmětů (o jeden méně než minulý semestr) a něco málo přes 40 naplánovaných kreditů. Na koleji je vše při starém (kromě luxusní nové ledničky) a já jsem pořád ještě spokojená.
Snad mi dobrá nálada vydrží co nejdéle, ale myslím si, že tehle víkend určitě. Jednak mi dneska hraje Berdych finále v Dubaji, ale taky probíhá halové mistrovství atletiky a asi milion dalších sportovních událostí. Na sportovních akcích je moje duševní rozpoložení dost závislé, a když se k tomu přidá i sluníčko, nemůžu být spokojenější. Nebo možná můžu, a jelikož jsem si právě udělala latté, tak už to nejde. :))