Žítkovské bohyně - Kateřina Tučková (recenze)

4. února 2013 v 16:28 | Gooverka |  FILMY, KNÍŽKY
Už strašně dlouho jsem nenapsala recenzi na nějakou knihu, která mě nadchla (naposledy to byla oblíbenkyně Soukupová s knihou K moři). A tak jsem se to rozhodla napravit a napsat článek o knize, kterou jsem dočetla před pár sekundami, a která se mi strašně moc líbila. Na začátek musím říct, že pokud hledáte nějakou současnou českou autorku, s K. Tučkovou nemůžete šlápnout vedle. Její úspěch začal knihou Vyhání Gerty Schnirch, kterou mám doma a na kterou se nesmírně těším (ta se točí kolem vyhnání Němců z Brna na konci druhé světové války). Žítkovské bohyně jsou novinkou minulého roku a pokud se podíváte na různá hodnocení, na všech knižních serverech přesahuje 85%. Pro mě byla důležitá ale jedna věc - setkání s autorkou. Jelikož studuji to, co studuji, jezdí k nám na fakultu spisovatelé a Tučkovou jsem měla možnost vidět před pár měsíci. Četla úryvky z obou zmíněných knih a já byla z ní i z úryvků naprosto paf. Povídala, jak jí Žítkovské bohyně trvaly napsat přes 3 roky, a to kvůli dlouhému bádání a setkáváním se s pamětníky. Její knihy jsou totiž podloženy skutečnými událostmi a hodinami strávenými v archivech. To se mi na jejích knihách líbí asi nejvíce. Dá si práci, a nepíše ledajakou fikci, kterou zvládne každý z nás. Samozřejmostí je, že si věci přikresluje, dává postavám jiná jména, ale vše zakládá na pravdivých materiálech a skutečnostech. Pokud se vám kraj, který v bohyních popisuje, bude zdát povědomý, určitě jste četli nějakou knihu od Květy Legátové. Tučková je totiž její "pokračovatelkou". Legátová vyrůstala v oblasti Žítkové a tak zdejší poměry znala velice dobře. Můžeme snad už jen hádat, proč tak zajímavé téma nevytěžila a nenapsala o něm nějakou knihu (I když v Želarech je postava Lucky (pamatuju si to jméno správně??), která umí léčit bylinami, a tak můžeme předpokládat, že jednu z bohyní do svého díla "zanesla"). A abych nezapomněla, na zfilmování knihy už má práva nějaká společnost, takže se můžeme těšit i na film, který bude ale až za pár let. Také nám Tučková na besedě říkala, že knihu namlouvají pro rádio, takže dneska už určitě existuje i audio verze.
Konec přednášky, jdu vám stručně pospat děj.....


Příběh se odehrává v Bílých Karpatech, konkrétně v Žítkové a několika přilehlých vesnicích na pomezí českých a slovenských hranic. V tomto kraji žijí tzv. bohyně (bohují - žádají Boha o pomoc), které mají ten dar léčit, věštit a dalšími činnostmi pomáhat lidem. Hlavní hrdinka, Dora, je dcerou jedné z nich a příběh začíná v moderní době, kdy žádná z bohyň už pomalu nežije, a tradice předávaná z matky na dceru už dávno nefunguje. Dora se snaží pátrat po minulosti, po nevyřešených rodinných záhadách a přichází na neuvěřitelné věci (hlavně v archivech bývalé STB, ale minulost se vztahuje i do dob druhé světové války - až k židům a americkým partyzánům). V nově objevených materiálech začíná objevovat, že to, co se v její rodině stalo, není vůbec tak, jak jí bylo za komunistických dob řečeno. A hlavně, že komunistická ideologie a pár hrozných lidí zničili celé její dětství i rodinu. Dora rozplétá osudy bohyní, zjišťuje nové a nové věci, které se nakonec ukazují jako osudové. Kniha je strašně napínavá, je to skoro jako detektivka, kdy detektiv pátrá a pořád se před ním ukazují nějaké nové skutečnosti. Přečetla jsem ji jedním dechem a mou pozornost kniha udržela až do úplného konce. Teď už budu asi jen dlouho přemýšlet nad tím, jestli byl ten konec opravdový, doložený z materiálů, nebo si ho Tučková dokreslila a vymyslela. Jestli totiž pravdivý je, tak to můj pocit z knihy ještě tisíckrát umocní. A o tom to přece celé je, nemyslíte? :)))
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Dazy Dazy | Web | 4. února 2013 v 17:19 | Reagovat

Týýjo, napíšu si knížku na svůj nekonečný seznam knih, které si chci přečíst :-)

2 Jan Stanislav Jan Stanislav | Web | 4. února 2013 v 17:29 | Reagovat

diky za tip, zaradim ji na seznam :)

3 slečna Pé slečna Pé | Web | 5. února 2013 v 16:04 | Reagovat

o knize jsem už ledacos slyšela, nás učitel na úvod do literatury jí moc neuznává, ale je celkově dost divný takže co :D Určitě si jí přečtu, nevěděla jsem o tom že navazuje na Legátovou :)

4 Brabikate Brabikate | Web | 6. února 2013 v 16:39 | Reagovat

Já o knize taky už slyšela, mám ji "v merku", ale ještě jsem se k ní nedostala. Co nejdřív bych si ale chtěla přečíst Vyhnání Gerty Schnirch, zrovna o víkendu jsem si ji pořídila. :-)

Jinak, jak říká slečna Pé, i u nás pár učitelů nad Žítkovskými bohyněmi ohrnuje nos, ale proč nemít vlastní názor, že? ;-)

5 Es. Es. | Web | 6. února 2013 v 21:45 | Reagovat

není nad to, když kniha dokáže zaujmout od začátku do konce :)) myslím, že bych si jí mohla taky přečíst :) musím si ji někam napsat :D

kam půjdu na VŠ vůbec nevím, pořád o tom přemýšlím..

6 ClassyWhore ClassyWhore | Web | 8. února 2013 v 22:11 | Reagovat

Druhé pololetí naštěstí teď začínám trochu  líp, kdyby mi ty známky, co mám ted vydržely celé pololetí, budu štastná :D
Knížky Legátové se mi líbí moc, úplně jsi mě navnadila přečíst si i něco od její, jak ty píšeš "pokračovatelky" :)

7 dosive dosive | Web | 12. února 2013 v 11:09 | Reagovat

Možná si jí přečtu :) strašně ráda čtu tvoje recenze na knihy :)

8 Eva S. Eva S. | 9. ledna 2014 v 11:12 | Reagovat

Tuto knížku mi půjčila kolegyně v práci, přečetla jsem ji jedním dechem a protože mě nadchla, musela jsem si pořídit i Gertu Schnirch. Musím říct, že druhá kniha se mi líbila ještě mnohem víc. A komu se bude líbit stejně jako mě, vřele doporučuji, aby si přečetl Zlodějku knih od Markuse Zusaka, jedna z nejlepších knih, co sem kdy četla.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama