Prosinec 2012

Vánoce 2012

27. prosince 2012 v 14:35 | Gooverka |  NENÁPADNÉ NÁLADY
Na Vánoce se celý rok těším jak malé děcko, ale ty letošní byly hned z několika důvodů výjimečné. Za prvé, mohla jsem konečně nakoupit i dražší věci pro své nejbližší, protože jsem si půl roku pravidelně vydělavála své vlastní peníze, takže tento rok nezůstalo jen u skvělých plánů na dárky, které nemůžu nakoupit, ale všechny své nápady jsem poprvé v životě zrealizovala. Letos se taky poprvé stalo, že jsem rodičům dala více dárků, než dali oni mě, takže už asi opravdu začínám stárnout. Pár dní před Vánoci se však stalo něco, co nám je mělo celé zkazit, ale ve výsledku jsme doma mysleli spíše na poraněnou osobu, než na nějaké malichernosti spojené s tímto vánočním časem. Bylo mi naprosto jedno, že jsem stromek nazdobila rychle, a že se mi poprvé v životě vůbec nelíbí. Nad bramborovým salátem jsem se za celou tu dobu co ho dělám, vztekala letos asi nejvíce, a ve výsledku mi ani nechutnal, i když všem kolem ano. Uklidnovali mě snad jen pohádky, a nejbližší, kteří se snažili dělat, že jde o normální, ničím nezkažené Vánoce. Začala jsem si vážít Vánoc minulých, kdy jsem sice třeba nedostala všechno, co jsem si přála, ale byli jsme všichni pohromadě a v pořádku. Tento rok bych si ze všeho nejvíc přála jen to, abychom byli všichni zdraví a prožili naprosto normální svátky. Je strašně zajímavé, jak se vám v jedné minutě změní všechny priority, hlavně když jde o nejbližší a jejich zdraví. Snad se z toho všichni doma vzpamatujeme, operace proběhne dobře, rehabilitace taky, a za pár týdnů budeme moci dělat, že se vlastně nikdy nic nestalo (I když všem nám to zústane v paměti dost dlouho).
A co jsem tedy dostala od nejmilejších na Vánoce? Na obrázku můžete vidět knihy, které jsem si sama vybrala, i koupila, a pak je rozdala po rodině, aby mi je dali k Vánocům. Dále jsem pod stromečkem našla termohrníček, který jsem si sama nechala udělat (překvapí někoho, že je na něm obrázek šikovnejch kluků z Davis cupu?), od taťky bezdrátovou myš a budík. Další členové rodiny mě odkázali na obálku s penězi, ale spíše jen kvůli tomu, že nechtěli vymýšlet dárky a někde je shánět (jako každý rok). Dostala jsem další skvělé dárky od muže i mé nejmilejší (musím zmiňovat to, že mi dala naušnice s malými tenisovými raketami, které už nikdy nesundám?!!), ale nechci to tu všechno vypisovat. Snad jste měli o trochu lepší vanoční čas se svou rodinou a blízkými, dostali jste vše, co jste si přáli a hlavně jste v tom předvánočním čase tolik nešíleli z přeplněných obchoďáků. Mějte se hezky, a napište mi, co vám pod stromečkem udělalo největší radost (dostali jste nějaké vysněné knihy?)

(na obrázku H. Murakami - Aftedark, P. Soukupová - Marta v roce vetřelce, P. Hůlová - Stanice Tajga, M. Urban - Hastrman)

vytíženost

13. prosince 2012 v 19:08 | Gooverka |  NENÁPADNÉ NÁLADY
VYTÍŽENÁ. To slovo mě pronásleduje celý týden. Prostě jsem busy. Ve škole se na nás začínají valit termíny, ve kterých budeme zkoušeni či testováni, a mě začíná jít hlava kolem (jako asi každému na vysoké). O pohodových prázdninách si můžu nechat jen zdát, ale pár krásných dní s rodinou a blízkými si rozhodně vzít nenechám.
Můžu ale spokojené konstatovat, že dvě ze 13ti zkoušek jsou už za mnou. Týmovou prezentaci jsme zvládli skvěle a jednička z konverzace z angličtiny je snad ještě sladší. Měla jsem závěrečný pohovor s učitelkou, která mi řekla, že moje prezentace byla jedna z nejlepších, že umím velice dobře vést konverzaci, mám úžasnou výslovnost, a že ji hrozně mrzí, že jsem splnila všechny levely angličtiny na VŠ a nemám kam pokračovat. No znáte mě, málem jsem praskla pýchou a budu to mít hodně dlouho v paměti jako povzbuzující stimul.
Poslední dobou se mi zdá, že na koleji to začíná být ještě lepší, vzhledem ke všem těm příhodám, které se mi za poslední dobou stávají. Předevčírem nás zrovna přišli vzbudit nějací ožralí kluci v pět ráno, a my se se spolubydlící jejich kecům o kontrole pokojů smály ještě půl hodiny potom. Nebo když ke mně do výtahu nastoupí kluk, zeptá se, jestli se mnou může jet nahoru, já mu ze srandy řeknu ne, a on vystoupí, nechá mě ujet, a ještě mi zamává. :D :D
Sice jsem vytížená a ještě tak dva měsíce budu, ale házím to za hlavu a užívám si nádhernou vánoční atmosféru, a těším se na bramborový salát a výrazy nejmilejších, až rozbalí dárky, které jsem jim nakoupila. Snažím se brát vše s lehkostí, i když s mužem to v poslední době není vůbec jednoduché. Dobrou náladu střídá špatná, deprese střídají pocity radosti a netečnosti, prostě jak na horské dráze. Až si příští týden napíšu test z mediální a novinářské etiky, na chvilku ze mě ten stres opadne a možná se začnu na ty Vánoce těšit o to víc.
Snad se máte dobře. Všechny vysokoškoláky chci hlavně povzbudit, aby se těmi zkouškami tolik nestresovali, protože přece nejde o život. Mám pocit, že jsem daleko víc v pohodě než minulý rok, a že tak nějak vím, že se to dá zvládnout a stresovat se už teď prostě nemá smysl. Mějte se krásně.....

Přečtené knihy - Říjen a Listopad 2012

1. prosince 2012 v 13:17 | Gooverka |  PŘEČTENO
Opět přicházím s článkem, který by se měl týkat knih, které jsem přečetla. Strašně se těším na Vánoce, protože jsem všem z rodiny dala seznam knih, které bych si přála, tak doufám, že vám o nich sem co nejdříve napíšu (jedná se jen o českou literaturu a hlavně o mé oblíbené spisovatelky).
Co jsem přečetla za dva měsíce? Když jsem se koukla na seznam, málem mě kleplo, protože o 17ti knihách vám sem opravdu psát nemůžu, takže jsem vybrala jen ty nejlepší. Mám pocit, že tenhle můj výběr klasické literatury budete určitě moc dobře znát ...

1) Alois Jirásek - Psohlavci
Upřímně jsem se dlouho styděla za to, že jsem od jednoho z největších českých spisovatelů nic nečetla, takže jsem to v září musela napravit. Sáhla jsem po Psohlavcích, a nebudu vám lhát, bylo to hlavně kvůli tomu, že se tahle kniha dala za půl minuty stáhnout do čtečky. Čtení příjemné, jazyk trochu těžký, musela jsem se soustředit, ale na konci jsem uznala, že si to ocenění "jednoho z největších českých autorů" zaslouží. Vůbec jsem to nečetla s odporem a ještě se chystám na film F.L. Věk a ještě na něco dalšího.

2) Ladislav Fuks - Spalovač mrtvol

Díky semináři "literatura ve filmu" jsem nelenila a toto dílo si přečetla celé, i když jeho adaptace je nejvíc zdařilá. Všechno jsme to na semináři probírali, je tam mnoho otazníků a kdo nečetl/neviděl, tak fakt doporučuju. Hrušinský v hlavní roli mi bere dech pořád (film jsem viděla snad čtyřikrát) a to černobílé natočení tomu dodává ještě víc šmrncu. Kniha se trochu liší, hlavně tou atmosférou, ale filmová adaptace je teda fakt povedená.


3) Václav Kaplický - Kladivo na čarodějnice
Knihu i film, obojí doporučuji každému, i když mě bylo po obojím špatně ještě celý večer. Kniha je napsána čtivě, sice nanávidíte inkvizitora a zbožňujete děkana (tradičně černá a bílá postava), ale to celkové vyznění knihy, to mi naprosto vzalo dech. Kniha se zabývá procesy s čarodějnicemi (schválně smyšlenými tamní církví), které se opravdu v jednom z českých krajů staly. Hrůza nad hrůzu, film natočen syrově, hudba krutopřísně hrozivá, že jsem se z ní málem zhroutila v první minutě filmu, a sledujte to všechno ještě večer, ve třídě, kde se nemáte koho držet a za koho se schovat. Prvotřídní zážitek, nezapomenu ani na knihu, ani na film.

4) F.M. Dostojevskij - Zločin a trest
Nikdy bych nevěřila, že mě něco tak klasického a něco tak hrozně moc diskutovaného tolik chytne (u K. Světlé to bylo úplně stejný). Sice jsem knihu nečetla, ale poslouchala jako audio (brilantně namluvené a strašně napínavé!!!), zážitek ale ohromný. Nevím, jestli by mě čtení až tak úplně bavilo, je to bichle a je tam hodně popisů, ale audiokniha byla teda nepřekonatelná. Příběh mi vyrazil dech a fakt se mi to líbilo. Koukala jsem se taky do knihy, jestli třeba na konci nechybí něco, a třeba poslední stránka byla v audiu namluvená komplet celá.

5) Stendhal - Červený a černý
Opět jsem si vypomohla audioknihou, která ale obsahovala oba díly a ten příběh měl něco málo kolem 9ti hodin. Já to poslouchala ve vaně, při úklidu, žehlení nebo vaření a strašně mě to bavilo. Knihu bych asi nikdy nepřečetla, popisné pasáže jak vyšité na několika stránkách, ale audio se mi líbilo. Ke konci už to bylo dost dlouhé, veprostřed jsem přestala vnímat postavy a všechno se mi popletlo, ale nakonec jsem byla ráda, že jsem to opravdu poslechla celé. Není to asi pro každého, konec je dost divný - hlavního hrdinu snad za celou dobu nepochopíte - ale opět je to dost hodnotný dílo, který by měl znát asi každý.

Dalších deset knih mi na seznamu zbývá, ale ty by vás asi nezajímaly. Četla jsem odborné knihy, knihy od polských autorů (ještě teď mám trauma), různé studie, další bichle ze světové literatury atd. Pokud ale nestudujete ten samý obor jako já, nebyla by vám žádná z těch knih k užitku. Tak co si myslíte o tomto mém výběru pěti knih?