Září 2012

druhý ročník na VŠ se blíží

23. září 2012 v 13:56 | Gooverka |  NENÁPADNÉ NÁLADY
Tak už i já si v nejbližších dnech udělám rozvrh a začnu se připravovat na studentský život. Mám ještě poslední týden prázdnin, ale abych byla upřímná, strašně se do té školy těším.....


Štve mě, že si rozvrh dělám skoro jako poslední a štve mě, že budu mít asi málo předmětů, takže se budu chvílema i nudit (to si myslím teď :D). Tento týden byl prvním týdnem v mém čtyřměsíčním volnu, kdy jsem už fakt nevěděla, co vymýšlet. Nezachránily to ani dva dny práce. Příští týden mám sice spoustu zařizování, ale raději bych byla, kdyby to bylo za mnou a já šla do školy.
Těším se zase na ten řád, který sice nebude nijak pevný, ale alespoň to bude zase něco jiného a nového. Dneska jsem se odstěhovala na kolej, takže už můžu říct, že jsem právoplatně ubytovaná a náležitě natěšená. Pokoj je sice malý, vybavený komunistickým nábytkem, ale topení nádherně topí (to je úplně nejdůležitější!), a po nastěhování věcí už pokoj vypadal i hezky. Nejdůležitější (hned po topení), je pro mě koupelna, která je nově zrekonstruovaná a bude radost se v ní sprchovat. Do kuchyně moc chodit nebudu, takže ty tři staré spotřebiče mě ani moc nezajímají. Na chodbě je snad třicet pokojů, takže jsem zvědavá na ten bordel v noci a hlavně na spolubydlící, ale snad to všechno bude v pohodě. Dnes jsem na chodbě zahlédla jediného člověka, který vcházel do pokoje, anglicky mě pozdravil a vypadal jako arab. Jo, bude to veselý :D
Za týden se můžete těšit na nový článek o přečtených knihách a v dalším článku by se také měly objevit i random fotky. Určitě taky napíšu, jak se to má s mým rozvrhem a popíšu vám svůj první týden na koleji.

Přečtené knihy za prázdniny 2012 (červen, červenec, srpen)

11. září 2012 v 16:58 | Gooverka |  PŘEČTENO
Na mnoha blogách jsem viděla články o tom, co jste za prázdniny přečetli, a na co se ještě chystáte. Rozhodla jsem se tedy založit novou rubriku, do které bych vám chtěla přidávat knihy, které jsem přečetla. Jelikož studuji literaturu, těch knih není málo a každý měsíc přečtu minimálně tři. Doufám, že tyto články pro vás budou inspirací pro to, co číst, nebo nečíst. Tento článek by měl být prázdninový, ale já k němu přidám i červen, kdy jsem prázdniny už vlastně taky měla. Chtěla bych sem dávat články přečtěných knih každý měsíc, takže uvidíte, jak mi to půjde, a hlavně mi musíte napsat, jestli mám takové články opravdu dělat - aby vás to jen zbytečně nenudilo! Moje čtení za měsíc září udělám samostatně, protože tento měsíc ještě neskončil.

Milan Kundera - Žert
Od Kundery jsem nic nečetla a připadala jsem si už poměrně dlouho docela trapně. Jeden z největších prozaiků minulého století, a já od něj nic neznám. Vše ale změnila zkouška z české literatury, kde jsem se takhle trapně cítit nechtěla. Sáhla jsem po chváleném Žertu, který má i filmovou podobu a o kterém jsem slyšela asi tisíckrát. Samotná knížka mě překvapila, i když jsem věděla jak skončí i o čem je. Hodně se mi líbily pasáže popisující vojenské prostředí a vztahy hlavního hrdiny. Konec byl opravdu takový, jaký jsem předpokládala. Prostě žádné rozuzlení, žádné zadostiučinění, prostě život.
Václav Havel - Asanace
Jako Havlova obdivovatelka už mám přečtené jak jeho Odcházení, tak i Audienci. Když jsem doma vyklízela skříně s knížkami, našla jsem Asanaci a zaradovala se. Vzala jsem si ji s sebou k moři, protože je to divadelná hra, má něco kolem 100 stránek a na letní čtení na pláži to byla ideální volba. Určitě znáte Havlovo tíhnutí k absurdnímu divadlu, a nejvíc z toho najdete právě v Asanaci. Strašně ráda bych tuhle hru viděla naživo, protože pořád někdo někam chodí, něco se děje a hra je naplněna nesmyslnými situacemi - a o to přece jde. Je zde jako ve všech jeho knihách připomenutí komunismu a nesvobody, které symbolizují různí lidé a situace. Stojí za přečtení, ale určitě z ní nebude nadšený kdokoliv.
Petra Soukupová - Zmizet
Určitě všichni moc dobře víte, že tuto spisovatelku mám hodně ráda, a že ji všem dost doporučuju. Po její knize K moři jsem se rozhodla přečíst si i mnohokrát oceněné Zmizet. Jde o tři samostatné příběhy, ve kterých hraje motiv zmizení podstatnou roli. Všechny tři se v jednom z bodů vždycky spojí a dotknou, ale jinak se jedná o úplně odlišné situace. Kniha je opět napsána strohým jazykem, který je pro Soukupovou typický a je dost čtivá. Stejně jako třeba u Kundery, ani jeden příběh nemá nějaký zázračný rozuzlující závěr, protože se prostě jedná o životní situace, které někdy žádný výsledek nemají. Jsem z ní nadšená, ale kniha K moři se mi líbila asi o trochu víc. Chystám se na další její prózy.
Petra Hůlová - Paměť mojí babičce
Tato knížka mi byla doporučena při hodinách české literatury, kdy jsme probírali nadějné talenty české literatury 21. století. Vedle Soukupové to je tedy i Hůlová, která vystudovala mongloštinu a proto jsou její knihy plné Mongolska. Paměť je příběh o čtyřech ženách z jedné rodiny, které vyrůstali v typickém mongolském obydlí a byly vychovávány po tom "jejich". Kniha mě dost bavila, protože má čtyři vypravěčky, které po sobě sdělují svůj příběh a i to, jak vidí ostatní členy své rodiny. Každá skončí jinak, žádná však ne tak, jak si představovala a některé osudy této rodiny jsou ke konci dokonce šokem. Opět nečekejte žádná velká usmíření, žádná "žili spolu až do smrti", žádné oslnivé konce životů. Vše napsáno tak, jak to opravdu v Mongolsku dopadá a navíc i čtivě. Jedna z nejlepších knížek, kterou jsem tento rok četla.

Hudba, která mě poslední dobou baví

4. září 2012 v 13:52 | Gooverka
Asi týden přemýšlím nad tématem nového článku. Random pictures se mi v mobilu sice štosují, ale tak brzy vám je ukazovat nechci. Oblečení, které si chci koupit na podzimní nošení sice v hlavě mám, ale jsem líná něco tvořit. Článek o tom, jak si užívám dále ještě trvajících prázdnin také chystám, protože jsem toho v poslední době zažila dost, ale o tom až někdy jindy... Takže dnes přichází článek, ve kterém vás chci seznámit s mými oblíbenými písničkami, které v létě poslouchám téměř nepřetržitě. Určitě uvítám všechny tipy na vaše oblíbené songy, a třeba se inspirujete i těmi mými....

1) Na superstar a podobné věci se ze zásady nekoukám (Hlas ČS byl výjimkou), takže mě mile překvapila písnička od Celeste, která jednou z pěveckých soutěží prošla. Tu holku jsem si ihned zamilovala, kvůli jejímu hlasu a super výslovnosti. Miluju i její Nobody knows, ale Run Run Run poslouchám od rána do večera, a ještě mě neomrzela. Ta holka má prostě šmrnc a ten videoklip se fakt povedl!
2) Miluju seriál Glee a mám také ráda M. Jacksona. Tuhle písničku poslouchám už tak půl roku, a pořád se mi strašně líbí, hlavně to zpracování. Nádherně zaspíváno, ještě lepší aranže a já mám při tom videu vždy husí kůži. Vlastně skoro všechny předělávky od Glee jsou úžasný, a já se tak díky nim vracím ke starým písničkám v novém kabátě. Miluju i jejich La Isla Bonita nebo všechny předělávky Adele.