Srpen 2012

Goov neustále nakupuje aneb co s penězi?

21. srpna 2012 v 20:18 | Gooverka
Tak mě tu zas máte. Píšu další sáhodlouhý článek o tom, jak skvěle se mám, jak hodně moc se těším do školy a jak řeším naprosté hovadiny. Dva měsíce uběhly jako voda a já miluju tu ideu, že nemusím ještě do školy (i když se tam těším!). Miluju to vysmívání se mé vlastní mamce učitelce i mým bratránkům, že prázdniny už jsou pryč (teda pro ně). Ale víceméně jsme se všichni v rodině dohodli, že na delší volno mám právo, protože po dvouměsíčním zkouškovém a stresu potřebuji čas na zregenerování těla i mysli.
Nového u mě není naprosto nic. Přišla mi první výplata, já se z toho množství peněz skoro rozbrečela a všem kolem říkala, že si klidně můžu koupit nového notebooka (mám svého rok, takže nového nepotřebuju). Už jenom ta představa, že mám své peníze, vydělané svou vlastní hlavou a přičiněním, to je pro mě něco nepředstavitelného. Nikdy jsem to v takové míře nezažila a jsem jenom strašně moc ráda.
S tím přišla i TA otázka. Na co bych mohla šetřit? Určitě na nový školní rok, abych neměla nedostatek peněz (což jsem neměla nikdy, ani když jsem si nevydělávala). Na co dalšího teda?
Dobře, budu šetřit na příští dovolenou o příštích prázdninách. Bude to Anglie, vím to, a klidně pojedu sama (Jeníka bych na památky nevytáhla, ani kdybych moc chtěla). Bude to především Londýn, anglické kavárny, anglické shopy a všechno co tak miluju - ale pojedu na vlastní pěst, nechci cestovku ani průvodce.
Nejdříve ze všeho mě ale napadlo, že bych sem mohla třeba na měsíc odjet na jazykový kurz. Při podrobném hledání jsem však zjistila, že bych si na měsíční kurz nenašetřila ani za pět let. Dobře, začala jsem hledat jak se dostat do Anglie jako au-pair, a přitom si našla možnost dělat i ten kurz. Dva měsíce, které mám ale k dispozici, jsou pro au-pair krátká doba, takže co teď?
Pořád o tom přemýšlím, a mamka naštěstí má dokonce kamarádku, která jazykové kurzy na západě Anglie organizuje, takže vše ještě není ztraceno. Prožít alespoň pár týdnů v Anglii - to je prostě můj sen a já vím, že to jednou prostě musí vyjít.
Co tedy dělám ve volných dnech? Snažím se číst, což mi v tom vedru moc nejde a snažím se hlavně hubnout. Jsem po třetím dnu cvičení s Jill a začínám možná i věřit tomu, že bych mohla zvládnout i těch 30 dní. S tím jídlem už je to ale větší problém. Každý den mám prostě v jídelníčku něco, co by tam být nemělo. Ať už je to řízek od maminky, frappé, grilovaná klobása nebo hrst gumových medvídků. Cítím se sice líp, vím, že mé tělo pracuje, že břicho už není tak nafouklé a nohy se také začínají formovat, ale váha ukazuje pořád stejně hodně. V tuhle chvíli mám z toho jednu pořádnou depresi, hlavně proto, že o víkendu jedeme na velkou oslavu, kde se prostě tučnému a sladkému nevyhnu. Takže prostě budu muset zatnout zuby a snažit se to tam nějak přežít........
Co já a Jeník? Pořád to samé. Zrovna včera jsme měli neuvěřitelnou hádku, která ale zase na čas uklidnila ovzduší.
Doufám, že se máte fajn. Všem, kteří jdou za dva týdny do školy, se hluboce omlouvám, ale snad si to tříměsíční vysokoškolské volno užijete v budoucnosti stejně, jako si ho užívám teď já.

RANDOM pictures 1

14. srpna 2012 v 15:38 | Gooverka
Nejradši mám, když můžu na vašich blogách okukovat co děláte, co jíte, kde jste, co jste si koupili atd. Ráda se nechám inspirovat tím vším, a tak se úplně poprvé můžete nechat inspirovat i vy u mě. Většina fotek je z předešlých tří týdnů, kdy jsem chodila do práce, čučela na olympiádu a hlavně hodně nakupovala - no však uvidíte sami.... Fotky mají nějaké speciální efekty, které jim můj mobil sám přidal, takže kvalita je prostě normální. Upozorňuji však, že fotky jsou hodně nudné a všední ;) :D

Čučení na olympiádu (v tomto případě na jachting) a má nová bobble láhev :)


Pohled na naši zahradu, kde jsem po příjezdu ze Sázava festu musela po vyprání sušit všechno možné, včetně spacáku.

Sázava fest 2012 popáté a asi ne naposledy

9. srpna 2012 v 20:13 | Gooverka
Tak jo, vrhnu se do každoročního mega dlouhého článku s názvem Sázava fest 2012. Letošní rok měl být jiný, jiný sice byl, ale ne tak, jak jsem si představovala. Zaprvé - nepřijela kapela (Kaiser Chiefs) kterou bezmezně miluji (organizátoři měli málo peněz). Měli jsme jet ve čtveřici, nakonec jsme zůstaly s Pistácií zase samy (jako každý rok). Organizace festivalu nás minulý rok strašně zklamala (špatné stanové městečko, sprchy, nemožnost umýt si ruce), a tak jsem chtěly vidět, jak se s tím organizátoři poprali letos a jestli vůbec ještě příští rok pojedeme. Všechno bylo o hodně lepší, ale ještě ne tak, jak skvělý to bylo v Kácově (teď se fesťák přestěhoval do Benešova u Prahy). Ale i přes všechny nepříjemnosti to byl zase jeden z těch nejlepších víkendů v mém životě.
Fesťáky nejsou pro každého. Řekla bych, že opravdu jenom pro odvážlivce a ty největší hudební fanoušky. Tři dny se skoro nevyspat (do noci hraje hudba a vedle vašeho stanu furt někdo řve), na sprchu se čekají i hodiny (jen studená voda), dopravit se na festival, utratit tam hodně peněz a stát nekonečné hodiny a čekat na kapely - opravdu ne pro každého. Je to hodně náročný a tak se ani nedivím, že skoro nikdo z mých kamarádů ještě na několikadenním festivalu nebyl (nepočítám jednodenní Hrady a zámky). Já jsem ale sverázná, špíny se nebojím, s Pistácijkou vždycky najdeme téma pro povídání a prostě jsme už v tomhle sehraná dvojka (jezdíme už pátým rokem). Máme svý rituály a stejnej hudební vkus, na všem se dokážeme dohodnout, takže prostě ideální.
Teď už k samotnému programu. Myslím, že nebudu psát podrobný článek, protože u Pistácie na blogu najdete fotodokumentaci i úžasná videa s kapelami, které jsme viděly.
Chci tu zmínit jen pár svých postřehů. Nejhorší je na festivalech jídlo. Samé smažené, sladké a prostě hodně kalorické, drahé jídlo i pití. Nedivte se mi, že hubnou začínám až teď, protože na festivalu prostě zdravé stravování dodržovat nelze. Počasí nás tenhle rok dost vypeklo. Minulý rok nebylo ani vedro, ani zima, prostě ideální počasí. Tenhle rok se všechno obrátilo. První den jsme zažily mega bouřku, která trvala snad tři hodiny a neúnavně nám bušila do stanu, který ale vydržel, a my ráno neměly mokrou ani předsíňku stanu. Druhý a třetí den však začala vedra, minimálně třicítky a my se nemohly skoro nikde schovat tomu děsnému žáru. Já se naštěstí ani nespálila, ale za to můžu děkovat jen své skvělé kůži, která se prostě nikdy nespálí.
Nejvíc jsem se po tom zklamání těšila na oblíbené Nightworky, Kluse, Mandrage, Monkey Bussines, Xindla X a další české interprety. Nightwork jsou ještě úžasnější než před rokem, show nepřekonatelná, Dyk s Prachařem měli mega vtipný hlášky a nový písničky byly eňo ňuňo (víte, že já jsem byla skoro první, kdo slyšel písničku Tepláky? Hráli ji na Sázava festu úplně poprvé a mě se dost líbila už tehdy). Tomáš Klus je stejně skvělej zpěvák a improvizátor jako minulý rok (víte, že asi před čtyřmi lety, kdy teprve začínal být známej, jsme se s ním bavili před koncertem a tam jsem se do něj poprvé platonicky zamilovala?). Těšila jsem se i na Anetu Langerovou, kterou jsem ještě nikdy neviděla a která zpívala naprosto famózně a čistě. Nejvíc me ale asi překvapil Xindl X, od kterého jsem takovej skvělej koncert fakt nečekala a jeho zkomolená písnička od Kryštofů tomu dala prostě korunu. Zahrál taky nějaké nové písničky (jednu z nich si broukám ještě teď, ta druhá byla mega sprostá). Skvěle s náma komunikoval a zahrál všechny svoje pecky, kterých má už určitě přes deset. Mandrage taky super, Rybičky 48 to samé a mnoho dalšího (miluju bezmezně taky Viewegha, který četl ze svých knih).
Jediné co jsem si moc neužila byl asi koncert Charlie Straight (dva roky před tím jsem je viděla z první řady, takže mi to ani tak nevadilo). Ale vystupovali na malý scéně, bylo tam moc malých vřeštících holek a mě už děsně bolely nohy, takže jsem už skoro nic nevnímala. Na UDG už jsem skoro spala, ale je jsem viděla z první řady snad pětkrát, takže jsem si pak akorát užívala usínání za zvuků jejich Hvězdáře. Super taky byla disco night, kdy jsem absolutně střízlivé s Pistácií asi hodinu tancovaly na dva světové Djs - Sak Noel a Mike Candys. V poslední době už vůbec nechodím na diskotéky, strašně mě to tam nebaví, ale tohle bylo něco jiného. Ta atmosféra, ten zvuk, ten Dj komunikující s vámi, no prostě bomba.
Nebýt toho vedra a ke konci už i vyčerpání z nevyspání, byl by to nepřekonatelnej víkend. Strašně jsem se ale jako vždycky těšila na svou postel, na vanu, na normální jídlo a na takové normální věci, které prostě na festivalech nejsou. Skvěle jsem si odpočinula od internetu, který jsem ani po příjezdu nepotřebovala.
Doufám, že se článek alespoň trochu líbil, že jste nasáli tu skvělou atmosféru, a že taky někam takhle vyrazíte. Moje rodina mi festival každý rok závidí. Závidí mi, že už jsem několikrát viděla své oblíbence, ale oni se prostě k něčemu takovému nemůžou už dlouho dokopat.

Moje rady pro účinnou dietu

5. srpna 2012 v 15:06 | Gooverka |  MÓDA, STYL
Na začátek bych chtěla říct, že Sázava fest 2012 byl bombovej, ale o tom až někdy příště. Dneska bych se chtěla věnovat dietám a hlavně vám sepsat rady, které mě pomohly zhubnout 5 kilo za 2,5 měsíce. Rozhodně nečekejte, že kila půjdou dolů sama, jen když budete správně jíst. Nesmí vám chybět pohyb a hlavně vůle - o tu jde asi nejvíce. První týdny budou peklo, budete mít strašné chutě, váš žaludek si bude zvykat na menší přísun potravin, ale po měsíci se to všechno srovná a vám už to bude připadat normální. Dieta ale není něco jednorázového, následující pravidla by jste měli dodržovat dlouhodobě, pokud si zhubnutá kila chcete udržet dole. Tato pravidla jsou podle mě univerzální, ale každý by si je měl upravit podle toho co má rád a podle svého denního režimu.

1) Pohyb je důležitý, ale ne primární. Takže jednou týdně kolo, procházka s přítelem, 40 minut na kolečkáčích, vyberte si sami. Prostě něco, co vás bude bavit a čemu věnujete alespoň hodinu nebo dvě týdně. Já si teď stáhla cvičení s Jillian (které už jistě všichni znáte) a měsíc podle něj každý den pojedu. Do toho si budu přidávat intervalový trénink na rotopedu, když mi to vyjde časově.
2) Základem je také zelenina a ovoce, naprosté eliminování smaženého a pití vody. Vyhýbejte se smaženému co nejvíce. Jednou týdně asi nebude vadit třeba řízek, ale pak si přidejte pohyb navíc. Až zhubnete, smažené už nebude tolik vadit, ale přece jen by jste takto upravené potraviny neměli jíst třeba každý den. Jedna kostička čokolády denně je povolena. Vodu pijte více než dost, před každým jídlem se doporučuje jedna sklenice, budete se pak cítit více zasyceni. Zelenina je naprostým základem hlavně pro svačiny, jako doplňek pro oběd nebo pozdní večeře. Ovoce se hodí především ráno ke svačině, protože vás nastartuje, odpoledne už je to horší (třeba banán je hodně kalorický z tohoto pohledu). Vyhýbejte se různým pomazánkám z obchodů, které mají v sobě majonézu.
3) Zkuste také eliminovat bílé pečivo vůbec, ale i to tmavé nebo celozrnné. Dejte si místo brambor k masu jenom grilovanou zeleninu, prostě variujte.

Snídaně - nejlépe 8:00 - 9:00
Každý vstává jinak a tak si snídani a následující jídla musíte upravit podle sebe. Neměli by jste sníst více než 1000 Kj včetně nápoje. KJ najdete skoro na všech obalech potravin - pečivo, ovoce a podobně si najdete v pohodě na internetu, podle gramů, které musíte odhadnout, nebo potravinu zvážit. Já ráno jedla nejradší například čtyři toustové chleby s jablkem a skořicí a k tomu černý neslazený čaj. Ráno jsou dobré jogurty, ale pozor, jeden jogurt je většinou hodně málo (to uvidíte na obalu podle toho, jaký jogurt máte rádi), takže si do něj dejte třeba banán nebo něco podobného. Já mám také ráda ráno ovesnou kaši, která má většinou přesně 1000 Kj a nádherně zasytí. Nedoporučuji džus (kdyžtak ředěný s vodou), káva po ránu může být, ale hlídejte si kolik Kj má mléko atd. Káva jednou denně vám asi nepomůže, ale já jako závislák si ji dát prostě musím. Snažím se bez cukru a s málem mlíka. Snídaně je základem dne, takže ji nevynechávejte a opravdu poctivě snězte těch 1000 kj a ne jen jeden malý jogurt (mě se to také někdy nedaří, protože ráno někdy ani nemám chuť na více potravin).