Květen 2011

Vyschlá literární slina

30. května 2011 v 17:12 | Gooverka |  NENÁPADNÉ NÁLADY


První kolo písemných maturit za mnou, další 3 dny mě ještě čekají. Na základní češtinu jsem se netěšila, ale pořád jsem si opakovala, že když se mi test nepovede, slohovkou to vylepším. Jsem asi pesimista, ale nezvládla jsem to tak, jak jsem si představovala. Nebyl v tom ale ani stres, a to je to nejhorší. Prostě sem to zmrvila. Mým cílem je projít a na dobré ohodnocení už ani nekoukám. Tak nějak jsem ani na slohovku nechytla svou literární slinu a psala naprosté nesmysly. Možná je to také způsobené tím, že se vlastně 3 týdny flákám a všechno učení vytěsňuju z hlavy. Už ani neumím psát rukou!!!
Další odstavec bude začínat lépe. Aneb mé nepřijetí na MU a žurnalistiku má najednou hořký nádech. Brali 23 lidí ze 150 a já se umístila na 35 místě. Přijetí bylo skoro nadosah. Mám z toho velice dobrý pocit,protože i když sem to nezvládla, umístila jsem se naprosto skvěle a zase si dokázala, že to vlastně nebylo nadarmo. Budu podávat odvolání, a i když tak nějak tuším, že to nevyjde, alespoň budu vědět, že jsem zkusila naprosto všechno. V poslední době jsem kolem tématu přijímaček na VŠ tak nějak klidnější. Všechna panika mě opustila a já zase začínám mít nový cíl, a to dostání se do Pardubic, a věřte mi, udělám pro to všechno. Musím si napsat nějaký plán, jak, co, a kdy se mám učit - ale nejdříve na Hradec.
Musím tu zmínit taky jednu smutnou skutečnost. Neuvědomila jsem si to, ale měla jsem si dát přihlášku na angličtinu. Vždycky mě to hrozně bavilo a maturita mi jen dokázala, že nejsem zas tak blbá. Mrzí mě, že žádná z mých škol, na které se hlásím angličtinu nevyžaduje, a tak si asi příští rok navolím předměty tak, aby v nich byla vždycky nějaká hodina angličtiny. Protože přiznejme si to, kdo dneska nemluví anglicky nebo alespoň nerozumí, nemá v zahraničí šanci. A na různých pracovních místech tento jazyk také vyžadují.
Přeju opět všem maturujícím ať tento týden doklepou a nějak slušně to všechno napíšou. A pak opět začínají sladké prázdniny a 3 měsíce "nicnedělání".

můj nový midi pidi notebooček

21. května 2011 v 14:39 | Gooverka |  NENÁPADNÉ NÁLADY
Nadpis neberte vážně. Trochu mi to ulítlo. :))))
Nadpis má symbolizovat to, že jsem dostala nový jedenáctipalcový Acer v červené barvě. Důvody jsou různé. Starý notebook mi odešel (nechť odpočívá v pokoji), na vysokou notebook stejně budu potřebovat, a taký mé úspěchy v maturitě mé rodiče donutily mi dát nějaký příjemný dáreček. Jsem z něj nadšená.
Další a už méně příjemnou zprávou je mé nepřijetí na MU. Ale co si budeme nalhávat, věděla jsem to už déle. Jak už jsem řekla, asi to tak být nemělo.
Ale poslední dobou mě štve hodně věcí okolo vysokých škol. Proč například žádná z vysokých na kterou chci nezohledňuje moje vysvědčení ze čtvrťáku? Kdyby totiž zohledňovala, já jsem první přijatá. Proč žádná z mých výšek nezohledňuje maturitní vysvědčení? Kdyby jo, byla bych první přijatá. Proč žádná z výšek nezohledňuje všechny průměry ze všech vysvědčení na střední? Kdyby jo, jsem první přijatá všude. Proč jsem se vůbec na střední honila za dobrýma známkama a za průměrem nižším než 1,5 když mi to stejně k ničemu není? Proč když jsem v NSZ lepší než 72 procent lidí mě prostě nechtějí přijmout? Vím, asi na to fakt nemám. Existuje mnoho chytřejších lidí kolem mě, kteří NSZ ani jednou neviděli, a na první pokus ho napíšou na percentil blížící se 90. A tak je to se vším. Polovina lidí z mé třídy je přijatá na výšku, mají prominuté zkoušky a jsou přijatí na známky. Já se půl roku jak ten debil učím, dělám si kurzy abych NSZ zvládla a dostala se tam, kam nejvíc chci, ale stejně mi to k ničemu ve výsledku není. Moc se omlouvám všem, které jsem tímto článkem nějak zasáhla, ale můj smutek přešel ke zlosti na celý okolní svět. Nejhorší je, když vám váš vlastní rodič řekne, že nechápe proč zrovna vás nepřijmou, když jste na tom půl roku pracovali a tak se snažili .... A už vůbec nechci očerňovat jiné výšky, že by byly něco méně než Brno, já jen doufám, že se dostanu alespoň do Pardubic, a že tam budu spokojená. Jen prostě Brno a MU byla mým snem, už něco přes dva roky. A já se zatím nenaučila vypořádat s tím, že když na něčem tak horlivě pracuju, nemusí se mi to povíst. Pořád si jen komplikuju život a myslím si, že je ke mně nespravedlivý. Naopak lidi kolem mě mi pořád říkají, že mám být ráda za to, že jsem zvládla maturitu, a že Brno není všechno. Vím, že mě teď moc lidí nemůže pochopit, protože nemají v sobě tu moji bojovnost, cílevědomost a jiné další vlastnosti. A někdo bude třeba rád, když ho přijmou kamkoliv na výšku. Já to tak prostě nemám. Něco jsem si vysnila, a vím o sobě, že mě vždycky nejvíc bolí věci, které si vysním a nesplní se.
Jinak chci pogratulovat všem přijatým na VŠ a všem co už zvládli maturitu.

btw: skupina na FB už se chystá, rozhodla jsem se do toho nakonec jít. Nenutím vás vstupovat. Je to i pro lidi, kteří třeba můj blog jen čtou a nepíšou komenty.

Pomaturitní život

11. května 2011 v 11:46 | Gooverka
Ještě jednou chci všem moc a moc poděkovat, vaše komentáře mě každý den trochu povzbudily. :))))
A je to tady, mám 3 týdny prázdnin, pak napíšu ještě písemnou maturitu a začínají mi další 3 měsíce sladkého nicnedělání. Nicnedělání znamená, že budu hledat brigádu, jinak mě z té nudy šlehne!!!
Tento týden si vyloženě užívám, dělám spíš manuální práci, než se nad něčím zamýšlet, zítra jedeme s kamarádkou do Prahy na nákupy, další den chlastačka se třídou - prostě samý pěkný a fajn věci. Mám taky předsevzetí, a to psát na blog články - alespoň dvakrát do týdne, protože tento rok jsem to tu vyloženě zanedbávala. Přeju všem maturantům pevné nervy, ale státní maturity se opravdu bát nemusíte - tedy my gympláci sme se jí nikdo nebáli a dopadlo to úžasně. Ze mě už všechna ta nervozita spadla a já si jen užívám slunečného počasí a skvělého hokeje.
Možná, že mé prognózy s Brnem a nedostání se na MU byly předčasné, ale já prostě vím, že tahle kapitola je pro mne uzavřená. Můj percentil prostě není vysoký a nemůžu to svádět na nikoho jiného, než na sebe. Prostě na to asi nemám. Teď se začínám soustředit i na jiné výšky, než jen na tu brněnskou a věřte mi, že mi to všechno trhá srdce. Zařekla jsem se, že jestli se nedostanu na výšku, nebo se mi na té na které budu nebude líbit, příští rok to Brno zkusím znovu. Prostě věřím tomu, že tam by mi bylo nejlépe. Ale zase musím brát ohled na to, že sama sobě jsem si díky maturitě dokázala, že fakt nejsem blbá, a že když něco moc chci, tak se to prostě povede - a za to jsem moc a moc ráda.

Mám na vás dva dotazy. Chtěla bych svůj blog něčím obohatit. Zaprvé - co kdybych sem přidávala i nějaké věci o módě? Nechci někoho kopírovat nebo vám cpát svůj styl, ale prostě si myslím, že kdybych jednou za měsíc sem dala třeba nějaké boty, které se mi líbí a vy mi napsali svůj názor, bylo by to super pro obě strany.
A zadruhé - co kdybych si založila pro svůj blog stránku na Facebooku? Vím, zase se budu některé blogerky kopírovat, ale jde o to, že o tomto návrhu přemýšlím docela dost dlouho. Nehledě na to, že už mi pár blogerek napsalo, že by rády abych měla svou skupinu na FB a abych psala o sobě, co dělám atd - když tak často nepřidávám na blog.
Je mi jasné, že nepotřebuji vaše svolení - tohle je můj blog, ale nechci přijít o těch pár věrných čtenářů, kteří na můj blog pravidelně chodí a mají moje kecy stále ještě rádi.