Únor 2011

underground

24. února 2011 v 21:19 | Gooverka
Strašně rychle to utíká. VŠECHNO. Maturitni ples je za náma. Na ten večer jsem se těšila snad 4 roky a během dvou hodin to bylo všechno pryč. Jediná použitelná fotka je tahle, víc jich ještě zatím nemám. Snad se to všechno povedlo, byl to nervák, ale nadruhou stranu to byl fakt nádhernej večer.
Příští týden pro mě bude jeden z těch nejtěžších. Píšeme výstupní test z matiky na látku ze všech 4 let na gymplu. (mám z matiky trojku a jestli tímhle testem projdu, dala bych nižší maturitu z matiky levou zadní!!!) NSZ se blíží, a já je prostě musím udělat dobře. Nedoufám, že bych ZSV dala na první pokus, ale alespoň OSP přes 80 procent dát musím. Docela ve mě začíná klíčit panika a mám poslední dobou pocit, že to nezvládnu. Pomalu se začínám smiřovat i s tím, že bych se do toho Brna prostě nemusela dostat. Tuhle možnost jsem si ještě nepřipustila a o to je to všechno těžší. Nehledě na ten test z matiky, na 12 maturitních otázek ze ZSV na které píšeme příští týden a na všechno kolem. Za chvíli mi skončí jarní prázdniny a já mám pořád pocit, že jsem vlastně nic neudělala.
S Jeníkem se to zlepšilo. Nakonec ho nevyhodili. Bude teda pokračovat dál, ale všechny testy tohohle semestru musí dát hodně dobře, aby se tam udržel. Už mu do toho nekecám, jen se furt ptám, jestli byl na všech přednáškách a pořád ho přesvědčuju aby na ně chodil. A ačkoli byl minulý týden pro náš vztah velkou zatěžkávací zkouškou, nějak jsme to všechno přešli. Známe se prostě tak dobře, že si nemusíme nic vysvětlovat. Já znám jeho chyby a on ty moje, a nemůžeme si je vyčítat donekonečna, protože to nikam nevede. Nemůžeme jeden druhého změnit, i když se o to někdy oba snažíme.
Nejvíce mě však dokáže potěšit můj taťka. V poslední době když mívám depresi z nsz a z toho, že to nedám, on mi vždycky řekne, že na to dřu, a že kdo už jinej by se tam měl dostat než já. Mám k němu poslední dobou děsně blízko. Začalo to řidičákem a pokračuje to přes vysokou. I mamka už mě začíná brát jako člověka s názorem, který prostě někdy musí akceptovat. Podle mě jim dochází, že jejich jediná holčička a poslední dítě tento rok odejde na vysokou, a že to bude pro všechny těžké.
Toť vše z mých "pracovních" prázdnin.
btw: v Brně mám k tý žurnalistice sociologii a v Hradci ji mám taky, ale jako samostatnej obor. A dneska jsem zjistila, že mě tahle věda vážně baví, a i kdyby se stalo to nejhorší a já se nedostala ani do Pardubic, ten Hradec bude taky skvělej!!!!

ostrakizmus

10. února 2011 v 18:39 | Gooverka |  NENÁPADNÉ NÁLADY
www.gooverka.blog.cz
Když si prohlížím jiné blogy, kam přibývají zajímavé články každý den, musím se stydět. SHAME ON YOU GOOV! Já si žiju ve svém světě, který je poslední dobou plný učení a na nic jiného není čas. Pořád píšeme z maturitních otázek, příprava na NSZ mě strašně vyčerpává a do toho ještě dohadování se o maturiťáku, který je za týden. Nebudu zastírat, že se maximálně těším, protože to jsme prostě my lvi. Těším se, jak budu středem pozornosti, a i na to jak budu tancovat převlečená za kurvu v první řadě (ehm, naše téma je mafie).
Pořád se něco děje, ale z té druhé stránky, na kterou nejsem zvyklá. Nebojte se, Jeník neumřel, pořád žije a má mě rád, jen o něm nikdy nepíšu, protože prostě nemáme problémy. Ale tento týden to všechno změnil. Spousta z vás ví, že Jeník studuje, a i docela těžkou školu, ale problém je v tom, že ho asi brzo vyhodí. Jeník, ten kluk, který je nejchytřejší na celý ekonomce. Na přednášky nechodí, protože přesně ví, co se bude probírat, a chápe to už od deváty třídy. Z angličtiny měl nejlepší test v dějinách celé své fakulty. A prostě to asi nevystuduje - to je ta ironie života. Já mám skvělé známky, protože umím makat, umím se učit, a některý věci i chápu, ale co jsem já oproti němu? Někdy děkuju bohu, že má se mnou takovou trpělivost, že se se mnou učí na matiku do školy, na nsz, zkouší mě z francoužštiny, kouká se mnou na filmy o globálním oteplování, a trpělivě mi vysvětluje co bylo v tom filmu, kterej jsem nepochopila. Ten nejchytřejší člověk, kterého znám prostě nedostuduje. Kvůli blbému systému na ekonomce a i kvůli svému neumění se učit. On prostě není studijní typ. Vždycky jsem věděla, že kvůli tomu mohou přijít problémy, ale nevěděla jsem, že tak brzy. Strašně mě to mrzí, a nejvíc se bojím, že ho nedokážu v tom všem podržet, protože já sama mám starostí nad hlavu, a nedokážu se na nic jiného soustředit. Všechno se kolem nás mění, a za uplynulé tři dny mi ani skoro nenapsal. Snaží se to nějak řešit, možná i nějakou nelegální cestou, ale moc o tom nevím, už dlouho jsem ho neviděla. Po telefonu takový věci řešit nejde, a tak se jen bojím promarněného půlroku, a i toho, že nastoupí někam jinam, kde ho to nebude bavit. Naše poslední setkání bylo nejpodivnější ze všech, také kvůli mému svátku - ale chápu to všechno. Nevím jak mu v takové situaci musí být, ale strašně si za něj přeju aby se to nějak vyřešilo, a on se o svou budoucnost už nemusel strachovat.
Tady si můžete prohlédnout mé šaty a koneckonců i mě. Vypadám tam strašně, takže se spíše věnujte těm šatům. :)))