Srpen 2010

bez gravitace?

27. srpna 2010 v 12:35 | Gooverka
www.gooverka.blog.cz
Myslím, že vám dlužím nějaký ten článek z dovolené. Ale v poslední době je toho u mě tolik, že nevím čím začít.
Ať už je to náš nový rozvrh, který je sice dobrý ale zkazil mi plány rychlého udělání řidičáku, protože nebudu moc chodit na teorie a tudíž si nebudu moct naplánovat jízdy. A nebo je to po třech letech na gymplu nový učitel angličtiny (nééé) a dvouhodinovka matiky, za kterou jsem velice vděčná. Schválení státních maturit pro náš školní rok mě taky naštvalo, ale věřím, že to senát nepustí dál, hned jak všichni v říjnu zkazíme ty testovací maturity.
Dovolená s mým nejdražším byla fajnová. Hotel děsně levnej i s vlastní telkou a koupelnou. Prochodili jsme Telč, Třeboň (Schwarzenberská hrobka byla nej!), zajeli se podívat na Hlubokou (tam jsme zašli i na koupaliště) a také po cestě domů stihli Jindřichův Hradec. Dovolená opravdu skvělá, páč miluju historii a Hlubokou jsem chtěla vidět už strašně dlouho. (Teď už mi zbývá jen Karlštejn, zámek Lednice a ten nádhernej kostel od Santiniho na Zelený hoře). Sice jsme se s drahým neustále hádali ale to asi ani nestojí za řeč. Kdo bych chtěl vidět fotky, ať klikne na tento odkaz. :)
Nutno zmínit, že má jízda v autě už se také lepší. Už se kvůli nepovedeným věcem tak moc nestresuju a zase mě to začíná bavit. Teď už snad jen abych ten řidičák do konce roku měla a mohla jezdit.
Do školy se těším, nebudu lhát. Sice zase začnou ty stresy a nadávání ale už mi ten stereotyp začíná chybět. O prázdninách nikdy nic neudělám pořádně, protože nemám ten řád a ani cvičení mi nejde, nemám na to prostě čas. Mějte se fajn a já příští týden možná přidám článek o naší prapodivné škole a co je u mě zase nového. :)))

řidička? já? NIKDY

19. srpna 2010 v 18:34 | Gooverka
www.gooverka.blog.cz
Většina z vás tu se mnou prožívala asi tři měsíce děsnějch stresů a depek kvůli tomu, že nemohu dělat řidičák. Když se konečně podařilo, byla tu euforie a děsná radost. Dnes jsem měla svoji pátou jízdu. Beru to jak nejrychleji to půjde a když ten řidičák na konci listopadu budu mít, budu děsně happy. Za prvé, představovala jsem si to moc jednoduše. Sice musím říct, že každou jízdou jsem lepší a lepší, stejně jsem děsný zmatkář a na půlku věcí vždy zapomenu. Asi nebudu moc dobrá řidička, jsem děsnej nervák a když jedu 40, jsem podělaná strachy (ZATÍM). Jsou to pro mě dost šoky ale snažím se, abych ty dvě jízdy týdně měla, i když je to někdy složitý, protože můj instruktor má hafo lidí. 
Teď trochu z jinýho soudku. Za ani né dva týdny nastupuju do maturitního ročníku. Snad jen zbývá ještě proklít státní maturity a vy, vy mi musíte držet pěsti. Jsem asi divná ale do toho našeho ústavu se fakt těším. Sice zase začnou stresy (kvůli matice nejvíc!) a budu tu školu proklínat ale čeká mě jeden z nejkrásnějších roků v mém životě.
Zítra odjíždím s Jeníkem na dovču. Jedeme do Jižních Čech, na 4 dny. Budeme chodit po památkách (jupí) a užívat si krásnou třeboňskou přirodu. :) Nehorázně se těším, protože vypadnu z domu a taky přeci jedu se svým nejdražším, no né? Nikdy jsme spolu na takhle dlouho nikde nebyli a tak se těším, jak zase prožijeme něco úplně novýho a zase trochu nadzvedneme ten náš dvouletý vztah.
Mějte se fajn a já vám příští týden nějakej ten článek zase sesmolím :)

doporučuju

14. srpna 2010 v 13:25 | Gooverka |  FILMY, KNÍŽKY
www.gooverka.blog.cz
Jsem knihomol. Opravdu jsem. Mám už přečteno všech 30 knížek na státní maturitu podle toho jejich seznamu, a pořád čtu dál. Tímto článkem bych chtěla pomoct některým z vás. Podle mě, naše generace, co se knih týče, dost upadá. Mladý lidi nečtou a já obdivuju všechny, který se alespoň trochu snaží číst a najít si na to čas. Proto píšu tenhle článek. Chci vám tu prezentovat nějaký knížky, které mě zaujaly a které bych vám chtěla doporučit. Vím, že nebudete mít stejný názor a od toho jsou tu komentáře abyste mi mohli dát cokoli najevo a možná mi trochu otevřít oči :))))

1) George Orwell - Farma zvířat nebo 1984
Moje srdcovky. Knížky o komunismu a chování lidí, kteří žijí v davu a nemají vlastní názor. Povinná četba která mě nejen nadchla ale i strhla svým dějem a vším ostatním. Když jsem dočetla 1984, nejdříve jsem vůbec nevěděla o čem to vlastně bylo ale postupně se mi to rozleželo v hlavě a já pochopila co tím George chtěl říct, a že on to vlastně všechno předpověděl.

2) Phil Shoenfelt - Feťácká láska
Knížka o drogách. Tahle tématika mě prostě bere a tato knížka je jednou z těch knih, které stojí za to si přečíst.

3) Cecelia Ahern - PS: Miluju tě
Jsem přesvědčená o tom, že většina z vás viděla film. Námět je stejný ale děj naprosto o něčem jiném. Tuhle knížku miluju, brečím u ní jak želva a nikdy nenajdu lepší knížku, která by tak odrážela ty pocity, když někoho tak moc milujete.

4) Erich Maria Remarque - Na západní frontě klid
Kniha která by opět neměla být knihou povinnou. Úžasný rozbor války a mladých vojáků, kteří se jí museli účastnit. Perfektně popisuje jejich pocity a je napsaná velice lehce, takže už proto je to jedna z nejoblíbenějších knih minulého století.

5) Paulo Coelho - Alchymista
Tahle knížka je velice zvláštní. Prostý příběh o pasáčkovi ovcí, který chce do světa. A jelikož se svého snu nechce vzdát, celý vesmír se spojí aby se jeho sen mohl splnit. Na cestě za svým snem zažívá neuvěřitelné věci a sbírá zkušenosti. Dost zajímavá kniha, která stojí za přečtení.

6) Zdeněk Jirotka - Saturnin
Česká klasika u které se smějete od začátku do konce. Příběh o divném sluhovi a jeho pánovi a opravdu divných příhodách. Nemám k ní co dodat, snad jen že mě dost překvapila a že jsem jí určitě nečetla naposledy.

7) Oscar Wilde - Obraz Doriana Graye nebo Strašidlo cantervillské
I když realismus není moc populární, Oscar Wilde ho umí něčím ozvláštnit. Není to jen popis osobností nebo strohý příběh ale také výborná slovní spojení nebo naprosto zvláštní děj. Opět autor kterého bych chtěla doporučit a který mě naprosto nadchl.

Nenapsala jsem tu všechny mé oblíbené knížky, jen ty, které jsem četla v poslední době.
Jinak by tu měly ještě být -> My děti ze stanice ZOO, Memento, Brida a Jedenáct minut od Paula Coelha, Kytice, Harry Potter nebo Případ nevěrné Kláry od Viewegha.

totoč

8. srpna 2010 v 22:13 | Gooverka
www.gooverka.blog.cz
Chtěla jsem vám napsat už asi před týdnem, ale všechny články co jsem začala psát, stály za nic. Teď už mám konečně co říct. Seběhlo se toho tolik, že ani nevím čím začít. Mimoto všechno jsem konečně snad zdravá. To se sluší říct, protože to je sakra důležité. A i díky tomu jsem se zúčastnila jednoho z největších festivalů v ČR a to Sázava festu. Nechce se mi to rozebírat, snad jen, že nás déšť vyhnal o den dříve. Bylo to jako vždycky děsně skvělý a cool a příští rok to rozjedeme fakt ve velkym stylu. Budeme mít s nej kámoškou po matuře, budeme přijatý na vejšku (snad!) a všechno bude skvělý. A i přes to všechno to byl supr festival a fakt jsem si to tam užila.
Další takovou věcí je, že už se přehouply prázdniny a do začátku školy máme 3 týdny. Nebudu lhát a napíšu sem, že se tak trochu těším do toho našeho ústavu. Na ty lidi tam, který miluju a i na to, jaký to vlastně bude, když budeme nejstarší na škole. Ale vím, že mě tohle těšení brzy přejde a já zase budu nadávat. Snad jen se modlit aby státní matury odložili a pak směle vykročit do nového školního roku a tak trochu i do nového života.
A další věc? Před týdnem jsem nasedla do našeho auta a s taťkou objížděla parkoviště. No a zítra? Zítra ráno mám první oficiální jízdu s mým instruktorem a děsně se těším :)))

delírium děsu

1. srpna 2010 v 12:04 | Gooverka |  NENÁPADNÉ NÁLADY
www.gooverka.blog.cz
Moc se omlouvám za předchozí článek, měl být pompézní, když už jsem měla ty narozeniny. Ale nevyšlo to. Málem jsem se ani nezmohla zapnout počítač, kvůli tomu, jak mi bylo špatně. Rozumějte, mám zápal plic. Antibiotika bezmála 14 dní a až dnes jsem se odvážila vylézt z postele, po osmi dnech. A i když by mi možná mělo být líto, že jsem své narozeniny dosud pořádně neoslavila, je mi fajn. Počáteční lítost se vytratila a já vím proč. Tyhle tři měsíce pro mě byly zlomové. Povolení k autoškole, krásný vysvědčení, 2 roky s Jeníkem, prázdniny. Co víc si člověk jako já může přát? A proto jsem si řekla, že bych neměla být zklamaná nebo smutná. Po tak skvělém čtvrtroku se prostě něco muselo pokazit. Sice to byly osmnácté narozeniny, které se vždycky slaví velkolepě, ale nu což. Já jsem jenom ráda za to, že už jsem docela v pořádku z počáteční části nemoci a budu se jen těšit na dny další. Snad i doktorka povolí v pátek odjezd na Sázava fest. A i když sedím doma a venku je krásně, přesto se těším na dnešní odpoledne. Sejde se totiž má velká rodina a pokusí se mi vynahradit zpackané narozeniny, které jsem měla už minulý týden. A já jsem jim za to vděčná. A nejen jim. I mým dvoum nejbližším, kteří mě svou návštěvou nemálo potěšili a svými dary ještě více.

Ještě jedna důležitá zpráva. Tento týden budu mít možná první jízdy, a ani nevíte jak moc se těším. :)))