Říjen 2009

prázdniny, prázdniny odcházejí, zpívejme přáteléééé

31. října 2009 v 13:28 | Gooverka |  NENÁPADNÉ NÁLADY
Ani se nestačím divit jak to uteklo. Ať žije SOBOTA! Ten poslední den volna, flákání se a večerního hýření. Mám dojem, že jsem si podzimní prázdniny ani nestačila užít. Všechno se to seběhlo hrozně rychle. Ve středu Jeník, čtvrtek tak trochu oddech a město, v pátek squash a taneční. A dneska? Za dvě hodiny mě vyzvedne Jenda a pojedeme kamsi za kultůrou. Možná nějaký kino a večer jak jinak než tradičně, spím u něho. Já se sama sebe ptám, kdy se stihnu naučit tu hroznou fyziku a anglinu, ze kterých pravděpodobně píšeme v pondělí. Ale věřím si, tak snad mě to v neděli nabudí tak, že si nad to fakt sednu a naučím se to. Včera jsem se s kámoškou a jejím klukem byla podívat v tanečních. Tak nějak jsme společně usoudili, že už tam tento rok asi nepůjdem. Samý prváci buď z gymplu nebo z jiných škol, plus hafo lidí, které nemůžu ani vidět. Navíc, se v pátek otvíral u nás ve městě nový klub, tak jsem zvědavá, až tam bude nějaká akce a my tam vyrazíme, jak to tam bude vypadat atd......
Další a myslím si, že i jeden z posledních poznatků je, že se těším na první týden v prosinci. Máme totiž ve škole takový projekt mezi čtyřmi zeměmi (ČR, Dánsko, Anglie, Francie). Kdo chce tak se na tento projekt přihlásí, z toho počtu lidí se vylosuje deset šťastlivců a ti jedou do nějaké z těchto zemí a jsou tam s dalšími třiceti lidmi z jiných zemí a řeší se nějaké problémy. Tento rok jsou na programu sociální problémy a já jsem se přihlásila na položku sport a zdraví. Jsem jeden z těch kdo jedou tento rok do Anglie (Lincoln). Nejvíce se těším asi na to, že do Anglie poletíme a že se setkám s lidma jiných kultur a budeme moct diskutovat o těchto problémech.

Má dieta se vyvíjí docela dobře. Ráno a bez oblečení vážím o 5 kilo méně, večer o 4,5 kilo méně. Ovšem s oblečením a večer u dietoložky to mám zatím za 3,5 kila ale je to jedno. Hlavní je, že můj cíl 7-8 kilo je na dosah a já ty dvě zbývající kila nějak vybojuju.

šťastné a veselé ..... prázdniny

27. října 2009 v 16:51 | Gooverka |  NENÁPADNÉ NÁLADY
Usoudila jsem, že není nic nikomu po tom, proč na blog píšu nepravidelně a tak důvod mé absence ani nebudu omlouvat. Začnu jako vždycky - školou. Nebudu se moc rozepisovat, snad jen napíšu, že pár předmětů nejde podle mých představ ale smířila jsem se s tím a jdu dál. Nikdo není dokonalý. Ale zatím to ještě držím a jde to docela dobře.
Od pátka až do neděle jsem byla ve Zlíně. Kdo čte můj blog více a déle, ví, že tam mám skoro celou rodinu. Spala jsem u bratránka, byli jsme na diskotéce, v divadle, v kavárnách a co hlavně - nakupovat. :) Mým novým objevem je krásný černý kožený pásek s přeskou ve tvaru růže a úžasný šedofialový kabát na zimu. Konečně něco, v čem mi to bude i v zimě trochu slušet.
Po dnešní osmé přečkané hodině ve škole, jsem vyrazila domů. Mé plány na prázdniny jsou jednoduché. Nějaký ten sport, oslava mamčiných narozenin, Jeník, taneční, a možná taky pojedu s rodiči do Ikei.
Doufám, že vás můj rychločlánek neunudil k smrti a taky vám slibuju, že o prázdninách určitě něco zajímavého napíšu, protože budu mít jistojistě mnoho nových zážitků.

Pixie Lott - Boys And Girls

20. října 2009 v 17:50 | Gooverka


Ihned jak se na óčku oběvila její první písnička - Mama Do, stáhla jsem si celé její CD. Druhý klip a i všechny songy na jejím cd dokládají, že je to skvělá zpěvačka, mě to tak teda přijde. Budu se opět opakovat ale má skvěle zabarvenej hlas. :)

bla bla bla

16. října 2009 v 16:49 | Gooverka
V době, kdy jsem nenapsala ani jeden článek o mém životě, se stalo pár věcí. Například jsem si vylila čaj do notebooku a ten stávkuje doteď. Rozumějte tomu tak, že mi nefunguje spojení mezi bednama a notebookem, takže hudbu musím poslouchat jen na notebooku, což mě pekelně štve. Zadruhé, slavili jsme s Jeníkem rok a čtvrt ;) Teda, slavili... jak se to vezme. Byli jsme prostě v kině :)
Před cca týdnem jsem tu psala, že u mě asi nastala nějaká změna v rámci školy. Tento můj poznatek vydržel i tento týden a já jen čekám, kdy se na to všechno zase vykašlu. Z fyziky a chemie, předměty který nesnáším, jsem dostala dvojky a u mě je to už co říct. I v angličtině se mi vede skvěle a dnešní jednička také zahřeje u srdíčka.... ale dost školy, je přeci VÍKEND! ;)
Kdekdo se mě ptá, jak mi jde hubnutí. Někteří říkají, že to přeháním, druzí že mi to sluší a další, že hubnout vůbec nemusím. Mám dole cca 3,5 kila a trochu je to i znát. Hlavně břicho už nemám samej špek, trochu se mi zúžil obličej a stehna mám taky menší. Celkově je to prostě na celém těle znát ale pozná to jen ten, kdo mě buď vidí celý den (24 hodin) nebo ten kdo na mě pravidelně šahá. Takže rodiče si mé změny všimli ihned a Jeník samozdřejmě taky, hlavně mi furt říká, jak mám plochý bříško. Nevím sice jak to mají ostatní ale já se cítím lépe. Mým cílem jsou ještě další 3 nebo 4 kila a pak už tu váhu budu jen držet. Zjistila jsem, že je v podstatě lehké zhubnout 2 nebo 3 kila ale nevím, jestli se mi podaří do příštího čtvrtka zhubnout nějaká další. Prostě musím chodit někam cvičit a příští týden už budu mít konečně čas.

To je asi tak všechno z mého dosavadního života. Zítra mě čekají dvě velké oslavy (oba dědové slaví ve stejný den 70). Takže zítra se tu, ani nikde jinde asi moc neukážu. Mějte se a neklesejte na mysli kvůli tomu počasí .... ;)

Piráti na vlnách

12. října 2009 v 19:06 | Gooverka |  FILMY, KNÍŽKY
Na tento film mě nalákal můj drahý brácha, který o něm mluvil jako o jednom z nejlepších filmů tohohle roku. Neváhala jsem a se zaujetím jsem se na tento snímek nazvaný ¨the boat that rocked¨ podívala. Už název napovídá, že jde o nějakou loď a o piráty (přesněji o piráty rádiových stanic). Od Pirátů na vlnách jsem možná čekala něco jiného ale ve výsledku jsem si uvědomila, že se mi tento snímek přecejen líbil a já se na něj s chutí někdy kouknu znova. Je to prostě film o ničem a o všem, tak bych to alespoň nazvala já. Film pro nudné večery, protože se nad ním nemusíte zamýšlet ale jen se necháváte strhnout skvělým a hlavně vtipným dějem.

Jeden z nejúspěšnějších a nejzábavnějších scenáristů současnosti umístil svou režijní druhotinu na moře a obsadil do ní ty nejlepší britské komiky současnosti a ty nejlepší hudební kousky z šedesátých let minulého století. Vznikla rebelantsky drzá komedie o skupince excentrických dýdžejů, s nimiž by každý rád prožil aspoň kousek života.
(www.osobnosti.cz)

přílišné štěstí?

9. října 2009 v 20:28 | Gooverka

Zdá se mi to, nebo je to realita? Dobře, uznejme to, matika se mi nepovedla. Ale co ostatní předměty? ZMĚNA?

Vysvětlím vám to. Mým prvotním plánem bylo to, že si ve škole máknu. A já teď nevím, jestli jsem trošku ten svůj přístup nezměnila... Mé známky neodpovídají mé osobě. Dobře, matika za pět, vykašlala jsem se na to. Ale jinak mám ze všeho jedničky, dvojky. I z angličtiny, i z češtiny, i z dějáku. A dokonce i fyzika vypadá nejhůře na dvojku... tak se ptám, co se ve mě změnilo? Mé podvědomí to ví přesně. Může za to Jeník a taky můj věk. Je mi skoro 18 let, maturita za rok na krku, Jeník v Praze. Já jsem cílevědomej člověk a když jsem si umanula, že změním svůj přístup učení, myslela jsem to vážně. Ale divím se, opravdu. Nepočítala jsem s tak velkou změnou k dobrému. A stejně budu furt přemýšlet nad tím, proč to tak je. Proč mi to ve škole najednou jde... Proč, proč, proč?

Jeník je fuč a já na něj nechci myslet, tudíž se radši učím.
Chci dokázat všem těm co o mě pochybují, že jsem lepší, že zhubnu a že budu mít lepší známky.
A chci to všechno kvůli sobě, né kvůli rodičům - ti jsou mi jedno.
Tudíž?

Sakra, sakra, sakra!!!!
NEVÍM.

Snídaně u Tiffanyho - Truman Capote

2. října 2009 v 16:23 | Gooverka |  FILMY, KNÍŽKY
Ani moc nevím, co mě tuto knížku přimělo si půjčit. Nic jsem od ní neočekávala a na konci jsem byla hodně překvapená, jak mě zaujala. Dalo by se říct, že je to vlastně taková povídka. Tento příběh se odehrává roku 1958 a je o mladé, krásné, možná trochu naivní "společnici" Holly Goligtlyové. Holly je tak trochu snílek, žijící svůj život naplno a toužící po svém dokonalém světě a hlavně po bohatství. S jejím životem, i názory však poněkud zamává, seznámení se s mladým a začínajícím spisovatelem Paulem, který bydlí ve stejném domě. Na náměty této knížky vznikl i stejnojmený film v čele s krásnou Audrey Hepburn. Na tento film jsem se podívala po přečtení knížky a musím říct, že mě také zaujal. Sice film nikdy nemůže být dobrý jako knížka ale nezklamal mě, ani když skončil jinak než kniha. Kdo má rád kratší knížky se zajímavým dějem, tuto mu doporučuju. Před pár dny jsem zjistila, že tuto knihu mám doma v anglickém originálu s českým překladem. Až budu mít někdy čas, pokusím se ji přečíst anglicky.